*vyšiel si na tretie poschodie, kde počuť tiché zurčanie vody a
cítiť vôňu borovíc. Čím to je? vravíš si, no dobre vieš že v tomto svete
niet odpoveď na všetko... Hneď ako pootvoríš dvere do úzkej
chodbičky privíta ťa spev elfov. Spievajú Pieseň k chvále Lúthien...
No ty ich aj tak nevidíš...
Sbohem, země a obloho! ti tancuje rozpis hodín tvojho ročníka. Nájdeš si dvere ktoré tvojmu rozpisu prislúchajú a potichúčky vojdeš... Vojdeš užiť si kúzelného sveta čarovného jazyka...Elfštiny*
Vděčím ti přece za mnoho,
ty požehnaný severní kraji,
kde bílé nožky přebíhají
Lúthien Tinúviel,
té nejkrásnější, již kdo zřel.
I kdyby svět se v zkázu řítil
a propadl se do nebytí,
přece je dobré, že byl stvořen -
večer a úsvit, země, moře -
neboť byla i Lúthien.
...Uchvátený krásnou pesničkou vkročíš teda dnu a pred nosom
Vojsť do chodbičky s knihovničkou